Krása zániku: vernisáž výstavy „Opuštěná zázraky“ v Hans-Eisenmann-Haus

20. 7. 2026

Navzdory nádhernému letnímu počasí se minulý čtvrtek kinosál v Hans-Eisenmann-Hausu v návštěvnickém centru Bavorského národního parku v Neuschönau zaplnil do posledního místa. Zásluhu na tom měli pasovský fotograf Klaus Ditté a spisovatel Martin Sichinger, původem z Vimperka. Důvodem byla vernisáž výstavy této dvojice s názvem „Opuštěné zázraky“. Kombinace estetických černobílých snímků a náladových textů osvětluje pohraniční region obzvláště uměleckým způsobem.

„Více než tři roky putovali krajinou a zachycovali opuštěná místa slovem i obrazem,“ vysvětlila Gabi Hanner, která přednesla laudatio, vznik projektu, z něhož vzešla i kniha. Výsledky jsou podle ní poznamenány přátelstvím, láskou k přírodě a uměleckým citem. Hanner vzdala hold Dittého fotografiím jako „kompozicím jako od malíře“, „nadčasovým momentkám, které zachycují kouzlo nádherné krajiny“. A detaily: strom, který roste z okna, trhlina, která se filigránsky táhne po fasádě domu, polní kříž, jehož okolí dominuje telefonní sloup.

Fotografie doprovází „muž výjimečných slov“, jak o Martinu Sichingerovi hovoří Hanner. „Když jsem si přečetla texty, okamžitě mě ohromila jejich krása.“ Spisovatel každý snímek umně doplňuje vhodným popisem a nezapomíná ani přidat špetku humoru.“

Pro Christiana Bindera, ředitele Hans-Eisenmann-Hausu, je tvorba umělců „poctou pomíjivosti“. „Toto duo nás bere na cestu do světa, který si příroda kousek po kousku znovu dobývá.“ Přitom lze vnímat hluboký klid a energii, která vyzařuje z šumavské krajiny. „Je to fascinující tanec mezi tím, co vytvořila lidská ruka, a nespoutanou silou přírody.“

Sám Klaus Ditté přidal k místu konání výstavy ještě jeden zcela osobní příběh: „Na počátku 80. let jsem se zde, v Hans-Eisenmann-Hausu, poprvé seznámil s divočinou. To na mě udělalo hluboký dojem a trvale ovlivnilo můj další život.“ Od té doby prý neustále hledal oblasti nedotčené lidskou činností – a po pádu železné opony se zamiloval do Šumavy. Šťastnou náhodou se v roce 2019 seznámil s Martinem Sichingerem. Po mnoha společných túrách zahájili svou uměleckou spolupráci. „A ta je opravdu něco jiného,“ dodal Sichinger. „Bylo v ní všechno, od euforického nadšení až po naprostou beznaděj.“ Duo umělců však není vyčerpané, protože již plánuje druhou knihu.

Vernisáž v Hans-Eisenmann-Hausu doprovodila tříčlenná kapela „Ďäblovi včelaři“ z Českých Budějovic experimentálními industriálními tóny. Jako nástroje sloužily hudebníkům, kteří vystupovali v včelařském oblečení, například napůl naplněné sklenice s vodou, rezavé pily nebo staré hliníkové ráfky, nalezené na území NPŠ a NPBW.
Mírný letní večer pak vyvrcholil malým občerstvením na terase. Návštěvníci mají možnost obdivovat výstavu „Opuštěná zázraky“ ještě do 14. února. Vstup na výstavu je volný.

Odkaz na článek NPBW

Stejnojmenná kniha k výstavě z nakladatelství Velarium je k dispozici ke koupi v knihkupectví návštěvnického centra u vstupu.