Ročník 2024: Páteční přednášky

19. 11. 2024

Křesťané a pohané na Šumavě a v Bavorském lese byli tématem 10. ročníku česko-německého festivalu regionální literatury Šumava Litera. Festival není jen o literárních cenách, ale rozšířil se celoroční doprovodné programy včetně komentovaných vycházek a přednášek, z nichž ty nejzajímavější se letos dotýkaly prehistorie Gabrety, tedy území dnešní Šumavy a Bavorského lesa.

Archeolog doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., odborník na pravěk a dobu bronzovou jihočeského kraje, představil na svých poutavých přednáškách nejvýznamnější keltské stopy na české straně Šumavy.
Na české straně existují tři nejvýraznější místa spojená s prehistorickými keltskými obyvateli. Jde o záhadná místa tajuplně ukrytá v nádherně zvlněné krajině českého Pošumaví – u Kašperských hor hradiště Obří hrad a Sedlo a polozapomenuté hradiště věnec u Vimperku. Tato hradiště jsou položená v lesích mimo lidská sídla a nejsou zatím podrobněji prozkoumána moderními archeology. Obyvatelé Bavorského lesa jsou nadšenými archeology amatéry, kteří pomáhají vědecké obci, čehož dokladem je i rekonstrukce keltské vesnice Gabreta v obci Lichtenau (Ringelai). Na české straně Šumavy nic podobného aktuálně nemáme, oppidum v Prášilech bylo zničeno. Keltský život si můžeme připomenout například v rámci českokrumlovského festivalu Krumbenowe.

Tajuplné keltské stopy jsou utopené v historii a postrádají konkrétní příběhy, ale povzbuzují k vytváření archeologických fikcí. A jedním z těch, koho prehistorické záhady oslovily natolik, že neodolal sepsání příběhu, je Jiří Březina. Úspěšný detektivkář z Českých Budějovic představil ve Vimperku svůj román z doby neolitické revoluce „Lovec a labuť“ z regionu současného Lipna, inspirovaný mimo jiné nálezy a informacemi právě od archeologa Chvojky. Jiří Březina z pečlivě nastudovaných střípků pradávné historie a univerzálního mytického příběhu vystavěl svět našich předků. O téhle knize uvažoval deset let, a díky jeho imaginaci, širokým znalostem a pečlivé práci s fakty, nám čtenářům umožní alespoň na okamžik poodhrnout závěs tajemna, který halí život a přemýšlení našich pradávných předků.

A něco podobného, i když z období o pár stovek let pozdějšího, se podařilo i dalšímu přednášejícímu, Jiřímu Šestákovi. Divadelník, pedagog, bývalý politik a nynější autor představil svůj nejnovější román, Kristus jde na sever. Vypráví pozoruhodný životní příběh poslední markomanské královny Fritigil, související se zapomenutou kapitolou prehistorie křesťanství na našem území. I pan Šesták pečlivě sestudoval střípky dostupných historických pramenů a podařilo se mu tajemnou dobu čtvrtého století zpracovat do věrného románu, který v rámci Šumavy Litery poutavým způsobem představil.

Fotogalerie večera

Zuzana Rampichová. Foto Martina Kožíšek Ouřadová.