Provázení divočinou a Dostupná Šumava s Josefem Peckou.

12. 10. 2023

Někteří dokonce odhodí hole a šplhají na rozhlednu. Šumavu mohou díky projektu poznávat i senioři a tělesně postižení. Josef Pecka píše knížky o Šumavě a Pošumaví, fotí, kreslí trasy a na přednáškách bere lidi na zajímavá místa regionu i německého příhraničí. S národním parkem spolupracuje na turistických projektech Průvodci divočinou a Šumava dostupná.

„Šumava dostupná je zajímavý projekt, protože na místa, kam by normálně nemohli, se dostanou i tělesně postižení lidé nebo důchodci, kteří už tolik nehýří fyzickými silami. Autobus je vyveze třeba na Poledník, na Březník, zkrátka do míst, kam autem nesmíte a pěšky už nedojdete,“ vysvětluje Josef Pecka.

Projekt připravuje Národní park Šumava ve spolupráci s ČSAD Autobusy Plzeň. Na stránkách obou organizací si tedy lze výlet zarezervovat. „Je tam e-shop, ale pokud vím, podzimní termíny už jsou letos obsazené. Na jaře ovšem budou výlety znovu k dispozici,“ doplňuje Josef Pecka s tím, že přes léto se výlety pro handicapované nedělají, protože na Šumavě je v té době tolik pěších turistů a cyklistů, že by autobus situaci komplikoval.

Vyjíždí se jak z Plzeňska, tak z jižních Čech. V úterý a ve čtvrtek autobus nabírá výletníky z Plzně, Přeštic, Klatov, Kolince a Sušice. Ve středu jezdívá z Nepomuku přes Horažďovice, Strakonice, Volyni a Vimperk.

„Lidé jsou z možnosti, že se dostanou tam, kam by jindy nemohli, nadšení. My se jim snažíme výlet zpestřit perličkami z míst, která navštěvujeme,“ říká průvodce.

Jedna z výletních tras začíná na Rokytě. „Tam si lidé mohou prohlédnout venkovní geologickou expozici, navštívíme malé informační centrum zaměřené na voroplavbu. Pak jedeme na Tříjezerní slať, kde uděláme krátký okruh po povalovém chodníčku, povíme si o kytičkách, které tam rostou, a prohlédneme si jezírka,“ popisuje Josef Pecka.

Výlet pokračuje na Poledník, kde je rozhledna. „Tam někdy nastávají zajímavé situace, protože na vrcholovou plošinu rozhledny se leze po kovovém žebříku, ale některé babičky jsou tak nadšené možností výhledu, že odhodí hole a nahoru vylezou,“ usmívá se Josef Pecka.

Ani ten, kdo by si takový kousek opravdu nemohl dovolit, o svůj výhled nepřijde. „Ve věži jsou okénka. A nahoru se dá dostat i po klasických schodech, takže většinou všichni této možnosti využijí,“ dodává průvodce.

Dál jede autobus Šumavy dostupné na Březník. „I tam je krásný výhled do Luzenského údolí. A pokud je hezky, lidé se tam na sluníčku krásně vyhřejí,“ líčí Josef Pecka, „pak pokračujeme na Kvildu, kde si v informačním centru pustíme nějaký film o Šumavě, uděláme si zaslouženou přestávku na oběd v některé z tamních restaurací a potom nás čeká přejezd na Bučinu.“

Další zastávkou jsou Knížecí pláně, kde se výprava vydává na procházku k obnovenému hřbitovu, ke kostelu a k pomníku padlým. „No, a potom následuje poslední bod programu – přes Borovou Ladu dojedeme na Jezerní slať,“ dodává Josef Pecka.

Ačkoli jde o pořádný, celodenní výlet, lidé ho podle zkušeností průvodce zvládají dobře. „Zapomenou na všechny starosti, bolesti a kochají se šumavskou přírodou, výhledy, dokonce si výlet pochvalují, i když jim nevyjde počasí,“ říká.

A nejen, že lidé na jeden den zapomenou na všechno zlé, podle Josefa Pecky jim nadšení z výletu vydrží i dlouho potom. „Ještě dlouhou dobu vzpomínají třeba na výhledy z rozhledny, kdy viděli Alpy a podobně,“ uzavírá.

Autorka: Eva Kadlčáková
Odkaz na článek na ČRo České Budějovice