Očouzená vimperská slanina ve Freyungu aneb jsme jeden mančaft

25. 6. 2023

Město Vimperk se reprezentovalo o třetím červnovém víkendu na Zemské krajinné výstavě ve Freyungu. Dovolím si trochu nezdvořile předpokládat, že nikdo z vimperských v životě o Landesgartenschau neslyšel ani ji nikdy neviděl, takže jsme 17.–18. 6. všichni na hlavní vchod areálu hned po příjezdu koukali jak na nová vrata.

Stánky našeho města měly výborné umístění na půli cesty od hlavní brány k hlavnímu pódiu. Jeden nabízel ochutnávky vimperských specialit, což se vzhledem k tomu, co se děje na bavorských festivalech, ukázalo jako opravdu povedený nápad pracovní skupiny kolem Šimona Blaschka. Ten má bohaté zkušenosti z jiných bavorských festivalů, kdy gastronomická úroveň je ve srovnání s tím, na co jsme zvyklí my, opravdu jednotvárná. I já jsem na festivalech v Bavorsku kromě housky se sýrem nebo salámem nebo tradičního buřtu v kari omáčce nic jiného v nabídce nezaznamenal.

Za tu dobu, co jsem ve stánku vypomáhal, se zcela nejpoptávanějším produktem stala slanina z řeznictví Rataj (Němci si konkrétně pochvalovali, že má opravdu kouřem dočerna zabarvený okraj, jak jsou na to zvyklí, a tento černý okraj uzenin jim pomalu v Bavorsku mizí před očima), a tak se tento podnik stal nejčastěji kroužkovaným místem na mapě Vimperka, která se návštěvníkům rozdávala. Blahopřejeme řeznictví Rataj a těšíme se na další do černa očouzené okraje naší vimperské slaniny! Okurek jsme k nim měli dost!

Dalším stánkem, který byl nakonec zase šťastně vymyšlený – i když se to mi to upřímně na první pohled moc nezdálo – byla loterie s kolem štěstí. Otázky byly dobře zvolené a týkaly se Vimperka, ale hlavně – tahle atrakce neustále přitahovala nové a nové návštěvníky, opravdu tam pořád někdo byl a mě naprosto uzemnilo (tento stánek jsem ovšem obsluhoval jen půl hodiny), jakou naprosto nelíčenou radost měli hosté z našich originálních cen (hlavně ty bílé, hezky udělané pytlíčky se semínky se na zahradní slavnost hodily, opravdu výborný nápad!). Z návštěvníků jsem nezaznamenal jediného, kdo by odešel jen tak s pouhým „Vielen Dank“.
Dalším příjemným překvapením bylo sobotní pozvání na freyungskou radnici nejen pro oficiální představitele, ale pro všechny, kteří se za dvacet let o přeshraniční spolupráci zasloužili, a to třeba například mimo jiné Dušana Žampacha, manžele Václava a Růženky Váchových, kteří navíc ve Freyngu otevírají svou rozsáhlou výstavu Zaniklé sklářské hutě na Šumavě a v Bavorském lese, a to v pátek 14. července v 11 hodin ve Sparkasse (dole pod náměstím pod Kurhausem), na kterou jste všichni zváni a která bude k vidění až do konce léta.

Během víkendu náš festival domluvil spolupráci s Bavory na dlouhá léta dopředu a já bych chtěl poděkovat všem, kdo do této slavnosti nasadili duši, Šimonu Blaschkovi, který, když Bavoři něco pokazili, vzal vinu rytířsky a bez dohadování na sebe (čehož jsem byl osobně svědkem, šlo o ty slíbené stravenky pro Vimperáky, kteří přijeli v sobotu dopoledne autobusem, vina byla na straně Freyungu, jak sami Bavoři v sobotu odpoledne na radnici přiznali, místo stravenek předali Šimonovi nějaké pozvánky), našim dámám a slečnám na stáncích, ale hlavně všem Vimperákům (také Čkyňským a Bohumilickým, opravdu velké výpravy), kteří na akci dorazili, bylo velmi pěkné potkávat tolik známých lidí v neznámém prostředí.

Co mě ale nadchlo nejvíc, bylo vystupování Vimperka jako jednoho týmu od paní starostky až po studenty, kteří na slavnosti pomáhali. Za poslední roky jsem navštívil řadu česko-německých festivalů i akcí v Čechách i v Bavorsku, ale za celé ty dva dlouhé dny jsem ve Freyngu neviděl z naší strany jediný kyselý obličej, všichni Vimperáci se věnovali návštěvníkům stánků s ohromným nasaze- ním a všechny programy byly prý skvělé udělané (viděl jsem bohužel jen školky, které byly báječné, náš festival běžel na Lesním pódiu na opačné straně výstaviště). Heinrich Vierlinger i ostatní Bavoři na našem nedělním programu o prezentaci našeho města mluvili v superlativech a měsíčník Böhmerwald chystá speciální reportáž. Takže vám všem moc děkuji.

Slanina mi chutnala. Kolo štěstí jsem hrát nemusel, protože oba ty dva dny jsem byl mimořádně hrdý, že mám na saku na placce napsáno jasně a čitelně: VIMPERK.

Martin Sichinger
Článek byl napsán pro Vimperské noviny

Fotografie:
1. Martin Sichinger představuje festival na Zemské zahradní slavnosti Landesgartenschau starostovi a představitelům  pořadatelského města Freyung
2. Heinrich Vierlinger jako host na Waldbühne, opravdovém lesním pódiu, v programu Šumava Litera