Šumava: panenská příroda a dráty na dohled

17. 11. 2022

Demokracie není samozřejmost, říká Jiří Šesták, divadelník, politik, jedna z vůdčích postav sametové revoluce v Českých Budějovicích a nově i autor knihy, rámované Šumavou, kdy nás od svobodného světa oddělovala železná opona.

Covidová proluka mu dala prostor psát. To, co kdysi rozepsal, divadelník, politik a pedagog Jiří Šesták v roce 2021 dokončil a vydal. Teď už má v tisku volné, retrospektivní pokračování knihy Cesta jinam.

Jeho literární debut mohou teď poznat i rozhlasoví posluchači. „Český rozhlas si mou beletristickou prvotinu vybral pro Podvečerní čtení. Natočili jsme to v Plzni a posluchači uslyší v deseti všedních dnech na pokračování většinu této knihy,“ zve autor k poslechu četby, která je po čtyři týdny dostupná i na webu.

Knížka, ačkoli má „pouhých“ dvě stě stran, se do rozhlasové četby celá nevměstnala. „Aby se to vešlo do deseti půlhodinovek, muselo se škrtat. Ale takové dvě třetiny až tři čtvrtiny té novely posluchači uslyší. A budou-li ji chtít znát celou, budou si ji muset přečíst,“ usmívá se Jiří Šesták.

Rozhlasová práce mu byla příjemná a blízká. „Jako herec jsem se s prací v rozhlase setkával a teď, když jsem měl možnost spolurozhodnout o tom, kdo by měl knížku načíst, dospěl jsem k názoru, že jako autor znám všechny vrstvy příběhu. Vím, co jsem čím chtěl říct, a tak jsem využil toho, že jsem herec, a do záznamu jsem ji načetl,“ říká. Na redukci textu se podílela slovesná redaktorka Českého rozhlasu České Budějovice Martina Toušková, režisérem byl Jakub Doubrava.

Ne náhodou rozhlas zařazuje četbu z knížky Cesta jinam v době kolem 17. listopadu. A to i přesto, že příběh se odehrává v parném létě. „Je to připomínka doby, kterou ještě spousta občanů pamatuje, doby před rokem 89. Rodina z Českých Budějovic žije celkem komfortním životem, nic moc se jí neděje. A zdědí chalupu v pohraničí ve Svatém Tomáši,“ prozrazuje autor zápletku.

„V té době byla velká móda mít chaty a chalupy, kam lidé utíkali ze společenské šedi, aby si vytvořili svůj vlastní mikrosvět,“ pokračuje, „a to je i pro ně důležité téma. Těší se tam, přijedou do krásné přírody, kde nikdo není, nikdo nevysbírává houby a tak dále, ale najednou zjistí, že mají na dohled ostnaté dráty.“

Rodina hygienika Karla si podle Jiřího Šestáka najednou uvědomí, že svět, ve kterém žije, je daleko vrstevnatější a dramatičtější. „Jsou svědky honu na člověka. Doléhá na ně tíže uzavření ve světě za dráty, kde je jim upřena řada občanských práv. A z toho vznikají vnitřní dramata, ale i ta společenská. Myslím si, že je dobré si to připomenout, protože svoboda a demokracie nejsou samozřejmost. Člověk o ně lehce přijde a dá hodně práce si je udržet a ještě víc práce je získat,“ uzavírá.

Autor: Eva Kadlčáková
Odkaz na článek na webu ČRo České Budějovice