p_98m3 1b-1

Němci v zemi bez Němců

6. 11. 2022
Před válkou jich tu žilo přes tři miliony. Po válce měli nadobro zmizet. Nezmizeli ale zdaleka všichni. Jak vypadal život německé menšiny v zemi, kde německá menšina neměla existovat?
Po divokém i organizovaném odsunu zůstalo v poválečném Československu přes 200 tisíc lidí, kteří se cíli být německé národnosti, případně byla němčina jejich rodný jazyk. Oficiálně měla přitom být Československá republika jednotným státem dvou rovnoprávných slovanských národů, Čechů a Slováků. Pro jiné národnosti, natož německou, nebylo v obnoveném státě místo.

To můžeme vyčíst i v ústavě z roku 1948: „Nyní jsme se rozhodli, že náš osvobozený stát bude státem národním, zbaveným všech nepřátelských živlů, žijícím družně s rodinou slovanských států a v přátelství se všemi mírumilovnými národy světa.“ Realita však byla poněkud jinde.

„Od počátku se počítalo s tím, že v Československu zůstane určitá množina sudetských Němců, a v zásadě se to týkalo tří kategorií. Tou první byli příslušníci smíšených manželství. Tou druhou skupinou byli němečtí antifašisté. A tou třetí a nejdůležitější skupinou byly nenahraditelné pracovní síly,“ vysvětluje historik Tomáš Dvořák.

I když šlo vesměs o lidi, kteří se aktivně na nacistickém teroru nepodíleli, kteří mnohdy válkou sami trpěli, jejich život v obnoveném Československu rozhodně nebyl růžový. To je ostatně do jisté míry pochopitelné. Stále přetrvávala atmosféra nenávisti vůči kolektivní vinou poznamenanému německému národu, který rozpoutal krvavý konflikt a způsobil utrpení a smrt miliónů lidí. Nikdo z Němců si tak nemohl být jistý, kdy se proti němu obrátí hněv trpících a pozůstalých.

Realitou však také bylo, že mezi útočníky byli občas tací, kteří z válečných dob neměli sami čistý štít. A mezi napadenými byli třeba němečtí židé, kteří prošli koncentračními tábory, kde přišli o řadu členů své rodiny.

Na trhu s otroky

Punc kolektivní viny však nebylo to jediné, s čím se čeští Němci museli potýkat. Poválečné změny ovlivnily pracovní trh. Mnohde byl nedostatek pracovních sil způsobený jak odsunem vysídlených Němců, tak přesuny Čechů či Slováků do pohraničí. Němci, kteří u nás zůstali, byli často využíváni jako levná pracovní síla. Někteří z nich se ocitli v podmínkách, které v mnohém připomínaly otrokářství.

S tím měla zkušenost například rodina Wilhelma Fickerta, která neodjela transportem do Německa, ale do jihočeského Tábora. „Hnali nás na náměstí a tam nás pracák prodával kulakům, velkostatkářům. Byli jsme s maminkou, mně bylo třináct a bráchovi Frantovi devět. My tam byli do večera, skoro do osmi hodin, nás nikdo nechtěl.“

Jeden sedlák si je nakonec vybral a práce, kterou po téměř dva roky vykonávali, otrocká skutečně byla: „Devítiletý brácha měl na starosti 65 prasat. Celý ty dva roky, co jsme tam byli, nechodil do školy. Dopoledne vozil furt kolečka hnoje. Vařil brambory, musel šťouchat, krmit a celej den byl v tom prasečáku.“

To, co dnes historikové nazývají „vnitřním odsunem“, byl další z typických postihů, který život německé menšiny v Československu ovlivňoval. Mohli sice zůstat, ale už ne ve městech či na vsích, které byly jejich domovem.

Cíl byl jednoznačný: nesdružovat, rozptýlit, asimilovat. Německé obyvatelstvo, které nezmizelo ze země, mělo být zbaveno svého němectví. Kdo se chtěl stát československým občanem, měl nicméně smůlu. Získat občanství v prvních letech po válce bylo pro Němce značně komplikované.

Jak Němci v Československu nakonec občanství dostali a zda se československými občany také cítili? Jak žili v dalších poválečných letech? Jak se mohli hlásit ke své kultuře a co na jejich postavení změnila sametová revoluce? O tom více v pořadu Téma Plus s historikem Tomášem Dvořákem, českým Němcem Martinem Dzingelem a pamětníky Wilhelmem Fickertem a Rudolfem Schnittnerem.

autor: Naďa Reviláková
Odkaz na článek na ČRo Plus

Co nezbytné k vědění
i co jen milo číst

d_ingoty

Vyhlášení výsledků VIII. ročníku

21. 11. 2022

V sobotu 19. listopadu 2022 byly v městském kulturním středisku ve Vimperku uděleny ceny festivalu Šumava Litera. Letos byla uvedena nová struktura ocenění, kdy odborné poroty vybíraly vítěze ze třech…

d_ingoty

Šumava: panenská příroda a dráty na dohled

17. 11. 2022

Demokracie není samozřejmost, říká Jiří Šesták, divadelník, politik, jedna z vůdčích postav sametové revoluce v Českých Budějovicích a nově i autor knihy, rámované Šumavou, kdy nás od svobodného světa…

d_ingoty

V chorálu Šumavské ozvěny ))) schází neplatné hlasy

16. 11. 2022

Letos hlasuje rekordní počet německých příznivců, za což jim děkujeme, ovšem zároveň je mezi nimi i rekordní počet nepotvrzených hlasů.

d_ingoty

Ceny jsou již připraveny

15. 11. 2022

K cenám Johanna Steinbrenera, které mají podobu skleněné knihy, letos přibyla cena nová, která nese název našeho festivalu.

d_ingoty

VIII. ročník festivalu běží

14. 11. 2022

První festivalový pořad proběhl 10. 11. v Polanově síni Knihovny města Plzně a oficiálně festival odstartoval v pondělí 14. 11. pořadem Stanislava Schneedorfa.

d_ingoty

Vyhnání Němců znamenalo podle historiků až 30 tisíc mrtvých

1. 11. 2022

Odsun z poválečného Československa dodnes patří k nejkontroverznějším událostem tuzemské moderní historie. Souhlas s vysídlením Němců získal prezident Edvard Beneš od sovětského vůdce Josifa Stalina u…

d_ingoty

111 hlasů už zní po literárních pláních

30. 9. 2022

111! Tolik platných hlasů jste už za těch pár dnů od spuštění svým oblíbeným knihám stihli přidělit. Dobrá práce!

d_ingoty

Šumavská ozvěna ))) už zase zní. Můžete hlasovat!

26. 9. 2022

Šumavská literární ozvěna je slyšet i vidět! Staňte se i vy jedním z jejích hlasů a pomozte tak svému knižnímu favoritovi.

d_ingoty

Podcasting: finalisté kategorie Výtvarné publikace

26. 9. 2022

Den otevírání šumavských literárních pokladů je letos výjimečný. Poprvé máte možnost poslechnout si první trojici podcastů se třemi finalisty na Cenu Johanna Steinbrenera v kategorii Výtvarné publikac…

d_ingoty

Den otevírání šumavských literárních pokladů

26. 9. 2022

Dnes je den, kdy se již po osmé otevřely kulturní hlubiny plání a podhůří Šumavy a Bavorského lesa, aby vydaly své knižní poklady dychtivým čtenářům a příznivcům.

d_ingoty

Josef Kroutvor laureátem ceny Jaroslava Seiferta

22. 9. 2022

Esejista, básník, historik umění a přítel Šumavy Josef Kroutvor obdrží letošní Cenu Jaroslava Seiferta. Ocenění se mu dostalo za tři roky starou vzpomínkovou knihu nazvanou Poletování jednoho ptáčka. …

d_ingoty

Kniha o páteru Víchovi v Kabinetu CB

19. 9. 2022

V úterý 4. října bude od 18 hodin prezentace knihy rozhovorů a vzpomínek na patera Františka Martina Vícha z Dobrše, který působil i v Českých Budějovicích.

"A oni zaplatili, nechali na české straně Šumavy všechno, statky, pole, skříně i nádobí, a mizeli pomalu za kopec do Bavorska."

David Jan Žák