p_98m3 1b-1

Němci v zemi bez Němců

6. 11. 2022
Před válkou jich tu žilo přes tři miliony. Po válce měli nadobro zmizet. Nezmizeli ale zdaleka všichni. Jak vypadal život německé menšiny v zemi, kde německá menšina neměla existovat?
Po divokém i organizovaném odsunu zůstalo v poválečném Československu přes 200 tisíc lidí, kteří se cíli být německé národnosti, případně byla němčina jejich rodný jazyk. Oficiálně měla přitom být Československá republika jednotným státem dvou rovnoprávných slovanských národů, Čechů a Slováků. Pro jiné národnosti, natož německou, nebylo v obnoveném státě místo.

To můžeme vyčíst i v ústavě z roku 1948: „Nyní jsme se rozhodli, že náš osvobozený stát bude státem národním, zbaveným všech nepřátelských živlů, žijícím družně s rodinou slovanských států a v přátelství se všemi mírumilovnými národy světa.“ Realita však byla poněkud jinde.

„Od počátku se počítalo s tím, že v Československu zůstane určitá množina sudetských Němců, a v zásadě se to týkalo tří kategorií. Tou první byli příslušníci smíšených manželství. Tou druhou skupinou byli němečtí antifašisté. A tou třetí a nejdůležitější skupinou byly nenahraditelné pracovní síly,“ vysvětluje historik Tomáš Dvořák.

I když šlo vesměs o lidi, kteří se aktivně na nacistickém teroru nepodíleli, kteří mnohdy válkou sami trpěli, jejich život v obnoveném Československu rozhodně nebyl růžový. To je ostatně do jisté míry pochopitelné. Stále přetrvávala atmosféra nenávisti vůči kolektivní vinou poznamenanému německému národu, který rozpoutal krvavý konflikt a způsobil utrpení a smrt miliónů lidí. Nikdo z Němců si tak nemohl být jistý, kdy se proti němu obrátí hněv trpících a pozůstalých.

Realitou však také bylo, že mezi útočníky byli občas tací, kteří z válečných dob neměli sami čistý štít. A mezi napadenými byli třeba němečtí židé, kteří prošli koncentračními tábory, kde přišli o řadu členů své rodiny.

Na trhu s otroky

Punc kolektivní viny však nebylo to jediné, s čím se čeští Němci museli potýkat. Poválečné změny ovlivnily pracovní trh. Mnohde byl nedostatek pracovních sil způsobený jak odsunem vysídlených Němců, tak přesuny Čechů či Slováků do pohraničí. Němci, kteří u nás zůstali, byli často využíváni jako levná pracovní síla. Někteří z nich se ocitli v podmínkách, které v mnohém připomínaly otrokářství.

S tím měla zkušenost například rodina Wilhelma Fickerta, která neodjela transportem do Německa, ale do jihočeského Tábora. „Hnali nás na náměstí a tam nás pracák prodával kulakům, velkostatkářům. Byli jsme s maminkou, mně bylo třináct a bráchovi Frantovi devět. My tam byli do večera, skoro do osmi hodin, nás nikdo nechtěl.“

Jeden sedlák si je nakonec vybral a práce, kterou po téměř dva roky vykonávali, otrocká skutečně byla: „Devítiletý brácha měl na starosti 65 prasat. Celý ty dva roky, co jsme tam byli, nechodil do školy. Dopoledne vozil furt kolečka hnoje. Vařil brambory, musel šťouchat, krmit a celej den byl v tom prasečáku.“

To, co dnes historikové nazývají „vnitřním odsunem“, byl další z typických postihů, který život německé menšiny v Československu ovlivňoval. Mohli sice zůstat, ale už ne ve městech či na vsích, které byly jejich domovem.

Cíl byl jednoznačný: nesdružovat, rozptýlit, asimilovat. Německé obyvatelstvo, které nezmizelo ze země, mělo být zbaveno svého němectví. Kdo se chtěl stát československým občanem, měl nicméně smůlu. Získat občanství v prvních letech po válce bylo pro Němce značně komplikované.

Jak Němci v Československu nakonec občanství dostali a zda se československými občany také cítili? Jak žili v dalších poválečných letech? Jak se mohli hlásit ke své kultuře a co na jejich postavení změnila sametová revoluce? O tom více v pořadu Téma Plus s historikem Tomášem Dvořákem, českým Němcem Martinem Dzingelem a pamětníky Wilhelmem Fickertem a Rudolfem Schnittnerem.

autor: Naďa Reviláková
Odkaz na článek na ČRo Plus

Co nezbytné k vědění
i co jen milo číst

d_ingoty

Cesta jinam za Divokou honbou se Šumavou Literou

18. 9. 2023

 Šumava Litera Plus

Druhý letošní z tradičních výletů v rámci Šumava Litera Plus „Cesta jinam za Divokou honbou se Šumavou Literou“ pro nás připravil Jiří Šesták, autor knih Cesta jinam a Divoká honba.

d_ingoty

Pecka v Budějovicích: Šumava tajemná a prokletá

19. 9. 2023

Ani pokud nepatříte k pravidelným návštěvníkům našeho festivalu, máte přesto možnost zažít jeho atmosféru na vlastní kůži v pořadu renomovaného autora šumavské literatury a průvodce divočinou Josefa P…

d_ingoty

Šumavská ozvěna ))) 2023 už zase zní. Můžete hlasovat!

16. 9. 2023

Šumavská literární ozvěna je slyšet i vidět! Staňte se i vy jedním z jejích hlasů a pomozte tak svému knižnímu favoritovi. V rámci ceny čtenářů Šumavská ozvěna ))) můžete ve spodní třetině naší tituln…

d_ingoty

Den otevírání literárních pokladů Šumavy a Bavorského lesa 2023

15. 9. 2023

Dnes je den, kdy se již po deváté otevřely kulturní hlubiny plání a podhůří Šumavy a Bavorského lesa, aby vydaly své knižní poklady dychtivým čtenářům a příznivcům a hned v úvodu můžeme pyšně oznámit,…

d_ingoty

Nedožité devadesátiny šumavské kantorky Elvíry Běhounové

10. 9. 2023

Přesně před 90 lety se narodila Elvíra Běhounová, šumavská učitelka z Borových Lad, dlouholetá knihovnice, kronikářka, a velká příznivkyně Šumavy Litery. Poctivá kantorka ze staré školy, která nedělal…

d_ingoty

Rozhovor s Martinem Sichingerem

7. 9. 2023

Dvojnásobný vítěz Literární ceny Knižního klubu Martin Sichinger o románu Zítra přijde Olah: Ta vimperská tragédie mi zůstala trčet v hlavě.

d_ingoty

Historie školních budov nejen na Šumavě

6. 9. 2023

Jako doplněk k podcastu ŠL Hany Soukupové s Mikulášem Zvánovcem na téma letošního IX. ročníku festivalu Šumava Litera „Školy a učitelé Šumavy a Bavorského lesa“ bychom rádi poukázali na zmíněný projek…

d_ingoty

Román Zítra přijde Olah Martina Sichingera vítězem LcKK

5. 9. 2023

Laureátem 28. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal programový ředitel festivalu Šumava Litera Martin Sichinger s knihou Zítra přijde Olah. Jeho rukopis se prosadil …

d_ingoty

Falešná hranice se Šumavou Literou

1. 9. 2023

 Šumava Litera Plus

První letošní z tradičních výletů v rámci Šumava Litera Plus „Falešná hranice se Šumavou Literou“ pro nás připravila historička Václava Jandečková, která byla loňským hlavním hostem festivalu.

d_ingoty

Šumava Litera v Ludwigsthalu II

12. 8. 2023

 Šumava Litera Plus

Druhý ročník Šumavy Litery v Bavorském lese se konal v pátek 11. 8. opět v Ludwigsthalu.

d_ingoty

Znovuvzkříšené Šumavské bylinné

10. 8. 2023

Od listopadu loňského roku je k dostání, a to i ve vimperských obchodech, tradiční bylinný elixír podle původní receptury proslulého vimperského lékárníka dr. Budínského. Ten v roce 1897 pro své pacie…

d_ingoty

Rekapitulace: Festival Šalom ve Čkyni, I. ročník

6. 8. 2023

 Šumava Litera Plus

V pátek 4. 8. se ve Čkyni odehrál první ročník festivalu malých míst Šalom, který spolupořádá Šumava Litera.

"A oni zaplatili, nechali na české straně Šumavy všechno, statky, pole, skříně i nádobí, a mizeli pomalu za kopec do Bavorska."

David Jan Žák